Aspergerův syndrom a jeho projevy u dívek

Překlad přednášky Tonyho Attwooda o projevech Aspergerova syndromu u dívek. Zdroj: video

Zajímám se o autistické spektrum. Když jsem s tím před 40 lety začal, týkalo se to jednoho z 2500 dětí. Bylo to vzácné. Centrum pro kontrolu chorob dnes tvrdí, že autismus se týká jednoho z 80 dětí. A celá jedna přednáška by mohla být o tom, proč tomu tak je. Je to lepší diagnostikou nebo dochází k většímu výskytu? Ale v současnosti bychom hovořili o jednom dítěti z osmdesáti.

Když přemýšlíme o autismu, většinou si představíme chlapce, který dělá nějaké věci. PAS je ve své esenci problém porozumět lidem. Je to o schopnosti vytvořit si přátele, přečíst výraz tváře a další sociální dovednosti, se kterými se jiné děti narodí. Typické děti, když se narodí, se budou více dívat na tváře lidí, než jiné geometrické tvary. Jsme přednastaveni k socializaci. Ale jsou děti, které takto nastavené nejsou. Některé s vážnou formou autismu shledávají jiné lidi naprosto matoucí a drží se od nich dále. Lidé s Aspergerem se mne ptají: Jak si mám najít přátele? Jak si mám udržet přátele?

Když se podíváme na poměr mezi pohlavími, většinou se uvádí jedna dívka na čtyři chlapce. Ve skutečnosti je to jedna ku dvěma, protože dívky s Aspergerovým syndromem jsou chytřejší a kreativnější než chlapci a lépe zvládají sociálně matoucí situace. Diagnosticky se díváme na vztahovou a emoční reciprocitu. A myslím tím toto.

Jsou dva extrémy. V prvním případě máte dítě s AS, které si hraje s legem a skupina dětí si hraje opodál. A to osamělé dítě si říká: nerozumím tomu, nezajímá mě to. Preferuji samotu. Jsem sám, ale nejsem osamělý. Když přijdou blíž, udeřím je a oni zase odejdou, což je v pohodě. V druhém případě je dítě s AS, které vidí skupinu dětí, jak si hrají. Jde k nim a začne je organizovat: ty udělej tohle, a ty to nedělej takto nebo to řeknu učiteli. Začnou situaci kontrolovat. Jedna skupina jsou stydliví, introvertní a stažení. V druhé skupině jsou vtíraví, intenzivní a otravní. …. Existuje ještě jedna skupina, která není v diagnostických kritériích. Jsou to dívky. A dívky na to jdou takto: wow, nechápu to, ale kdo je tady populární? Aha, Rachel. Jak mluví? Budu mluvit jako ona. Budu se hýbat jako Rachel. Co je populární? Růžová. Budu nosit růžovou. Hrají si s Barie. Pořídím si stovku Barbie. To, co ona dělá, je že pozoruje, analyzuje a imituje. Předstírej, až než se ti to podaří (Fake it till you make it). Má masku, fasádu, která je velmi úspěšná, ale je falešná. Je vytvořená rozumově nikoliv intuitivně. Popisujeme to jako PAS úroveň 1…je to neviditelná část spektra. Jsou v ní často dívky. A nechtějí být rozpoznány.

(příběh o místní lékařce, která až v dospělosti zjistila, že je Aspergerka). Aspergeři jsou často výborní lékaři, protože mají fenomenální paměť na fakta a jsou důkladní. Aspergeři na úrovni 1 mají patologický strach z chybování a analyzují situace předtím, než udělají první krok. Taková dívka bude na periferii hry, ale bude bedlivě sledovat, co se děje. Důležitou součástí PAS je neschopnost rozumět myšlenkám, pocitům a záměrům jiných lidí. Neporozumění řeči těla. A když nejste dobří v chápání jiných, jak získáte tu informaci? Čtete fikci. Například Hermiona z Harryho Pottera je typická představitelka dívky s Aspergerovým syndromem. Nemá kamarádky mezi dívkami. Je zajímavé, že JK Rowlingová o Hermioně řekla, že ji vystihuje jako dítě.

Jedna z věcí v kterých jsou Aspergeři šikovní je unikání do svých představ a alternativních světů, kde jsou váženi a chápáni. Další možností, když jste na periferii hry, kde postrádáte přátele, nejste nikam zváni, nikdo se k vám nehlásí, je sledování seriálů. Voyoueristickým způsobem pak můžete analyzovat sociální situace, pozastavovat je, sledovat je znovu. Poté se můžete stát jednou z hlavních postav. A v dívčině projevu jsou slyšet naučené fráze včetně přízvuků. Mnoho dívek s Aspergerem má perfektní hudební sluch a někdy i skvěle zpívají. Často se u nich rozvíjí talent na jazyky. V cizích jazycích mluví bez rodného přízvuku.

Dívky s Aspergerem se tedy učí rozumět tomu co si jiní myslí a co cítí z fikce a televize. Nebo má 100 Barbie a má je všechny perfektně srovnané podle účesů. Nehraje si na to, že se Barbie vdává, ale na to, že jedna panenka je učitelka, další jsou děti v kolektivu. A ve své osamělé hře dekóduje a analyzuje sociální události toho dne a nebo si nacvičuje co řekne nebo udělá v sociálním kontextu zítra. Chlapci si hrají s náklaďáky a dinosaury, což je nenaučí nic o lidech. Dívka s Aspergerovým syndromem používá panenky jinak, aby porozuměla realitě a není nutně úplně ve světě fantazie.

Rizikem u PAS jsou společenská faux pas. Tyto děti jsou odhodlaní odhalovači chyb. Všimnou si vašich chyb. Poukáží na vaše chyby. A měli byste jim být vděční za to, že na vaše chyby poukázali. Když udělá společenskou chybu chlapec, rozčílí se, je protivný, nepříjemný a je odeslán k řediteli. Kdežto dívka se častěji začne omlouvat. A protože se omlouvá, často jí odpustíme a na incident zapomeneme, ale důležité je si uvědomit, že nerozuměla situaci, ale dokázala se z ní vykroutit. Nebo má strategii, že lidi těší. Maminka jí například zorganizuje narozeninovou oslavu a pozve neznámé lidi a dívka souhlasí, ale když se pozorně zadíváte do jejích očí, je vyděšená. Je neuvěřitelně odvážná, že se tomu dokáže postavit. Chlapci v takových situacích většinou neudělají, co se po nich chce.

Další strategií děvčat je, že jsou jako chameleóni a tvoří si personu, aby vyhovovala dané situaci. A především u dívek se vyskytuje situace kdy je jedna dívka, která chodí do školy a druhá, která existuje doma. Ve škole je dokonalá. Učitelé ji milují, protože žaluje na ostatní děti a jinak učitelům pomáhá. Když přijde domů, veškeré potlačené emoce vyplují. V tomto týdnu jsem měl v ordinaci dívku a její maminka mi řekla, že v momentě, kdy zabouchne dveře od auta se to vše vyvalí na povrch. Ve třídě je andílek, doma se změní v ďábla. Je tady tedy maska a ta maska je úspěšná, velmi přitažlivá. Tak dlouho to trénuje, až se jí to začne dařit. Bude to zvládat na veřejnosti, ale zhroutí se okamžitě, když přijde domů (Jekyll a Hyde). Má tu schopnost to předstírat. Tudíž diagnosticky, když ji máte v kanceláři, ona moc dobře ví, jak to má vypadat. Ale když pozorujete řeč těla, všimnete si, že je to celé stylizované, vyumělkované, nepřirozené. Gesta jsou živá a dobře viditelná, ale pokaždé stejná. Jsou falešná. Jsou naučená. Úspěšně naučená, aby zamaskovala problém. Dívky nechtějí být rozpoznány, takže méně ruší. Citát jedné dívky s Aspergerovým syndromem: “Myslíme si, že když budeme velmi, velmi, velmi dobré, lidé nás budou mít rádi a vše bude dobré. Nechci, aby na mě přišli. Zjistila jsem, že když jsem hodná, nechají mě na pokoji.”

I dívky mívají zvláštní zájmy. Má definice Aspergera je jednoduchá: “Asperger je někdo, kdo v životě našel zajímavější činnost než socializaci.” Charakteristiky jsou zmatení v sociálních situacích, rutiny a opakující se chování, vysoká míra úzkosti, zavádění rituálů. Zvláštní zájmy mohou trvat hodiny, ale také dekády. V případě chlapů to mohou být mašinky. U dívek to jsou například koně. Lidé řeknou, ale hodně dívek má rádo koně, ale u Aspergerek je to intenzivnější a je to tak dominantní – mluví a myslí jen na koně. Když nemáte opravdové přátele, máte přátele ve svých představách, často k nim promlouváte, chystáte jim čaj. Máte přístup do imaginativního světa, protože když nemáte hodnotu ve skutečném světě, je to imaginativní svět. Pro chlapce to může být Star Treck, Star Wars, jiná planeta. Může to být kdekoliv jinde, jen ne tady.

Některé dívky se stávají úspěšnými spisovatelkami, od dětství bedlivě sledují chování, mimiku, řeč jiných. Umí skvěle napodobovat jiné. Často mají rády dramatické kroužky, protože dobře chápou hraní rolí a napodobování jiných. Jejich skutečné já musí být skryté, protože to pravé já by se nelíbilo. Jenže vytvořená persona se musí dále udržovat. V minulém týdnu jsem hovořil a dospívající dívkou s Aspergerem a říkala: “mám to své falešné já, ale můžu ty lidi pustit ke svému skutečnému já? Co když mě nebudou mít rádi?” Odpověděl jsem jí: “když si ponecháš to falešné já, dostaneš se do depresí. Množství energie, které jde do té falešné osoby tě zničí. I ta představa, že tvé skutečné já je tak ohavné, že jej musíš skrývat.”

Některé diagnózy jako narcismus nebo mnohočetná osobnost mohou být způsoby, jak se lidé s Asperterovým syndromem vyrovnávají se situacemi sociálního zmatení. “Snažila jsem se být tím, kým chtěli, abych byla, ale nemohu být sama sebou. Mohla bych být pozorovatelem života. Fascinují mě drobné nuance v chování lidí. Ve skutečnosti bych se ráda někdy pozorovanou osobou stala.” Analyzují to, studují, jsou chytří, jdou na univerzitu a často si také vyberou studium psychologie. Celkem dost z mých kolegů psychologů má Aspergerův syndrom, protože si všimli, že musí analyzovat lidi a studium lidí je psychologie. Nedávno jsem psal předmluvu knize mého kolegy, kde jsem uvedl, že se stal psychologem ve věku tří let sledováním a analyzováním lidí. Co bych si přál je psychoterapie navržená Aspergery pro Aspergery. Pro ně je nejobtížnější odpovědět na otázku jak se cítíš. “Co jsi cítil tenkrát? “ “Nevím” “Co cítíš teď?” “Nevím” Oni nevědí jak v sobě uchopit jeden pocit a popsat jej v řeči tak, aby tomu někdo jiný rozuměl. Ti lidé mají obrovské potíže projevit vnitřní pocity a myšlenky.

“Byla jsem perfektní v tom, jak jsem uměla napodobit jiné lidi v gestech, tónu hlasu…jako bych se jimi stala.” To je jejich medicína a forma úniku z Aspergerova syndromu, ale je s tím spojené vyčerpání. První autobiografie o Aspergerově syndromu od Liane Holliday Willey se nazývá Předstírání normálnosti (Pretending to be normal) uvádí: “vedla jsem si tak skvěle, že mi dnes nikdo nechce věřit, že mám Aspergerův syndrom”. Když tyhle lidi potkáte na vyšetření, jsou tak skvělí, jsou zapojení do konverzace, udržují oční kontakt. Poté si zavoláte na pohovor rodiče. Po skončení je doprovodíte zpět a vidíte, že dcera vyčerpáním usnula. Nebo po nějaké době začne chybovat, přestane to zvládat a zahlédnete tu skutečnou osobu.    

Další autobiografickou knihou je Aspergirls v které autorka Rudy Simone prochází charakteristiky, protože většina těch popsaných je o chlapcích. Dívky s AS jsou lepší v kompenzování a kamufláži.  Co se běžného autismu týče, dokážeme jej nyní diagnostikovat v mladším a mladším věku. A obvodní lékaři nyní dělají námi doporučené screeningy, aby mohli diagnostikovat děti od 18. měsíce věku. Charakteristiky obsahují jistý jazyk, sociální, emocionální a senzorický profil. Já osobně jsem pojal podezření na autismus u jednoho třítýdenního dítěte, které jevilo méně obvyklé sociální zapojemní.  U chlapců se Asperger nejčastěji diagnostikuje na prvním stupni, protože na požadavky ve školce AS mnohdy stačí. Většinou se to projevuje tak, že na hřišti po vyučování si nejde hrát s ostatními dětmi, ale jde zkoumat kabeláž nebo tvary mraků. Mají rádi intelektuální nikoliv sociální informace. To, co je nejvíce zajímá najdou v knihovně. Když chci ve škole rychle identifikovat děti s Aspergerem, jdu za knihovnicí a zeptám se, kdo si v polední pauze čte o sopkách, lodích atd. Je to typické Aspergerské prostředí. Případně se ptají dospělých, kteří znají odpovědi. Děti svého věku mohou považovat za hloupé a nudné.  Vysoké procento chlapců trpí úzkostnou poruchou. To v čem jsou Aspergeři dobří jsou obavy, strachy, fóbie. Často se bojí hluku (pes může zaštěkat, balónek na oslavě může prasknout, hluk na dětském hřišti). Separační úzkost, dále deprese z neúspěšné snahy se socializovat, nízké sebevědomí. Sebepoškozování.

Umělecký talent.

Děti jsou k nim přitahovány a poté ztrácí jejich přátelství. Tendence katastrofizovat emoce. Mají intenzivní zájem o jednu osobu a když ten vztah skončí, následuje katastrofa.  V pubertě se dívky s AS často nechtějí stát ženami, chtějí být bezpohlavní a anorexie tomu může zdánlivě pomoci. Myslí si, že bude populárnější, když bude hubená. Nebo bude fanaticky počítat kalorie a BMI na tři desetinná čísla. 

Ve věkové skupině 5 – 12 let – hra s panenkami trvá déle – příklad dívky, která si s nimi hrála do 14ti let, protože jí to pomáhalo analyzovat sociální situace – často si hrají s „chlapeckými“ hračkami – chová se, vypadá a hraje si jako kluk – více si rozumí s chlapci (do puberty) – „nevím jak dělat holčičí věci“ – na prvním stupni se snaží přizpůsobit sociálnímu kontextu.

Na druhém stupni jsou buď dokonalé nebo naopak rebelky (snažily se přizpůsobit, ale selhaly) Někteří lidé s AS mohou být duší zábavy, ale s pomocí intelektuálního úsilí nikoliv intuicí. „Mentálně mě vyčerpává být s lidmi. Potřebuji se potom vzpamatovat sama v ústraní.“ Jsou to takové sociální popelky. Několik hodin jedou naplno, o půlnoci musí zmizet, zavřou se a další den mají sociální migrénu. Ale mezi lidmi jsou perfektní a okouzlující. Tito lidé potřebují ostrůvky klidu a spočinutí v průběhu dne. Jak můžete být ve škole sami?

Emoční nestabilita

Před dvěma týdny se v Sydney stala tragédie. Dospělá žena měla autistickou krizi, která pramení ze smyslového přetížení. Policie nenásledovala doporučení, které pro takovou situaci od nás mají a žena přišla o život. AS jsou nesmírně citliví na emoční atmosféru. „Když se stane něco co mě udělá šťastnou nebo nešťastnou, uděje se to velmi rychle. Nemám mnoho mezistavů a je pro mne velmi obtížné kontrolovat své emoce.“  „Překvapuje mne, když si čtu o lidech s AS a že nejsou schopni cítit emoce. Můj problém je, že jsem si až příliš vědomá emocí jiných lidí. Jsem velmi citlivá a snadno zranitelná. I v dětství jsem silně vnímala emoce svých rodičů.“ 

Speciální zájmy

Je to něco, čemu říkám intelektuální orgasmus. Něco, co ten člověk dělá, je lepší než jiné mezilidské zkušenosti. „Mám zájmy, které nikoho moc nezajímají a to, co se líbí většině se nelíbí mně. Proto jsem často izolovaná.“ Jednou jsem potkal obvodního lékaře s depresí a ta se mu objevila poté, co zkompletoval svoji sbírku brouků. Ztratil tím smysl života. Lidé s AS jsou často vášniví sběratelé netradičních předmětů. Britové rozumí AS více než kterýkoliv jiný národ. Když budete sbírat historické záchodové štětky, v normální zemi vás diagnostikují psychózou a anální fixací, ale v Anglii o vás BBC natočí dokument a budete v pořadu Cesta po starožitnostech, kterému já přezdívám „Povšimněte si Aspergera“. 

Smyslové vnímání

Přečíst řeč těla je pro AS skutečná výzva. „Když někoho poslouchám, sleduji ústa, abych tomu lépe rozuměla. Když mluvím, nedokážu udržet své myšlenky, když se při tom lidem dívám do očí.“ Lidé to interpretují jako vinu. Těžko se jim mluví nebo poslouchá, když mají zároveň udržovat oční kontakt. „Když se soustředím na oči, nestíhám sledovat zbytek obličeje. Vím, že bych se měla dívat, ale nic mi to neříká.“  AS jsou velmi náchylní k šikaně a škádlení a je to pro ně jeden z hlavních zdrojů deprese. 

Oblečení

Často tíhnou k chlapeckému stylu oblékání Nemají kolem sebe přátele, kteří by uměli číst signály, samy je také číst neumí a více než jiné skupiny jsou ohroženy znásilněním během rande. Neumějí rozpoznat, že s nimi chlapci flirtují a nevědí jak na to reagovat. „Sex mě nikdy nezajímal. Nikdy jsem se necítila sexy a nikdy jsem nechtěla vypadat sexy nebo nóbl.“ „Dokonce i v dospívání jsem se cítila jiná. Mí vrstevníci se začali sexuálně probouzet a já jsem nic necítila.“ Většina dívek s AS se o sexualitu začne zajímat o 5 až 10 let později než jejich vrstevnice. Protože se nezajímají o chlapce, jsou označovány za lesbičky. A tím dochází k zmatení v sexualitě i sexuální orientaci.  

Překlad přednášky Tonyho Attwooda o projevech Aspergerova syndromu u dívek. Zdroj: video

Soňa Kolmanová
Jsem fanynkou přirozeného porodu, kontaktního rodičovství, seberozvoje a celoživotního vzdělávání. Napsala a vydala jsem knihu Znovuzrozená, eBook Co ti maminka neřekla a meditaci Mluv se mnou, mami