Autor Soňa Kolmanová

O autorovi

Jsem terapeutkou primární terapie, spisovatelkou, matkou, fanynkou přirozeného porodu. Napsala a vydala jsem knihu Znovuzrozená, eBook Co ti maminka neřekla a meditaci Mluv se mnou, mami EN: I am a fan of natural birth, attachment parenting and various therapies. I wrote a book Reborn

Primární otisky – tři příběhy

Sepsala jsem tři terapie, které by vám mohly nastínit jak probíhá sezení a s jakými tématy zde pracujeme. Na individuální sezení se můžete objednat kdykoliv. Poslední srpnový víkend proběhne workshop.

Čitelnější

Tanec je jedna z metod, která mě opětovně vrací do těla a k mé vlastní pravdě. Tělo má jednu úžasnou schopnost, vnímá a vyjadřuje i věci, které ještě na rozumové úrovni nemám zpracované. Mé tělo je svým způsobem vždy o krok napřed a stále se od něj učím. Jestli je pro mě nějaký guru, tak je to tělo. A jestli je řeč, kterou bych se chtěla naučit, tak jedině řeč těla.

Potlačený vztek

„To, co jsi teď udělala je velmi důležité. Vztek je pro ženy často tabu. Kde cítíš ten vztek v těle?“ Soustředím se na své tělo a snažím se ho lokalizovat. Jenže jsem najednou klidná a nic nemůžu najít. „Nikde. Je pryč.“ „A to znáš, ze svého života, že ano?“ „Ano,“ přikývnu.

Přijetí

Dlouho jsem se domnívala, že přijetí je slabostí nebo dokonce rezignací. Není tomu tak. Vždy, když nějakou situaci doopravdy přijmu, uvolní se negativní emoce a vytvoří prostor na skutečně proaktivní přístup. V přijetí je síla.

Dědina, kde všichni přežili

V kopcích nad dědinou je malá kaplička. Babička mi o ní říkávala, že ji nechali postavit lidé z vděčnosti za to, že byli ochráněni před morem. V sousední vesnici umřelo tolik lidí, že zakázali zvonit v místním kostele, bylo to příliš demoralizující. Vesnice, kde jsem žila neztratila jediného obyvatele. Jak to asi udělali? To nebezpečí bylo hned za kopcem, přesto neumřeli vyděšením ani hladem. Izolovali se od zdroje nákazy? Podporovali imunitu? Modlili se? Zachovávali zdravý rozum a víru? Změnili své běžné návyky, aby měli větší šanci přežít? Drželi při sobě?

Mám strach

Dnes odpoledne jsem si konečně přiznala, že mám strach a dovolila si to cítit v těle. Klepaly se mi kolena. Šla jsem se s tím na chvilku projít do parku a vyjmenovávala si, čeho všeho se v souvislosti s koronavirem bojím. Hodně se mi ulevilo.

Trest tichem

Další den mi neodpověděl ani na pozdrav. Zkoušela jsem jej zdravit ještě několik týdnů, ale vždy bez odpovědi. Už jsem z toho byla zoufalá. Zkoušela s ním promluvit moje mamka, jeho matka. Nikdo z něj nic nedostal. Nemluvil se mnou pět měsíců.

Reborn

As I'm writing this text, my son will be six years old in a couple of hours. I wish I could feel the birth experience all again. We have both benefited from his joyful coming into this world. I might not have another child, but maybe you or someone you know will. My wish is that they get to read my book before they do.

Neodpustím!

Když mi někdo něco provede, snažím se zabránit tomu, aby se to mohlo zopakovat. Úsilí napřu do obrany a sebekontroly. A to je asi tak vše, co mohu aktivně udělat. Potom to nechá být.

Vím, jaké to je…

…mít pocit, že jsem někde v bezpečí a být nečekaně napadená. Stalo se mi to doma. Byl to pokus o znásilnění. Přestože jsem se bránila ze všech sil a celou dobu jasně křičela ne, dotáhl mě z obýváku do ložnice, kde mě hodil na postel, zalehl mě a snažil se mi zavřít pusu. Opakovaně tak docházelo k momentům, kdy jsem nemohla dýchat. Měla jsem...