To bylo potom, co mě znásilnil…

podzim 2016

Jely jsme na předposlední víkend našeho společného výcviku. Už jsme se dobře znaly a na hloubce sdílených témat byla vidět veliká vzájemná důvěra. V průběhu cesty se mi z neznámého důvodu fyzicky přitěžovalo. Soustředila jsem se, abych bezpečně dojela. Už jsem moc neposlouchala. Dvě spolujezdkyně se bavily více spolu. Právě parkuji, když Pavla říká:

“…to bylo potom, co mě Richard znásilnil”, řekla Pavla.

Druhá spolujezdkyně se jí okamžitě zeptá: “Richard Vojík?”

“Ano”, odpovídá Pavla.

“Mě taky”, dodává druhá.

Vypínám motor. Udiveně se na sebe koukáme.

Ještě chvíli jsme seděly v autě. Nakonec se obě rozhodly své příběhy sdílet i se skupinou. Bylo velikým štěstím, že ho vedla Kateřina Kramolišová, která situaci perfektně zvládla. Závažnost situace ihned rozpoznala a pojmenovala. Objevilo se totiž i typické sebeobviňování oběti: “Možná jsem k tomu zavdala příčinu. Měla jsem něco udělat jinak. Byla to má chyba. Jde jistě o ojedinělý případ.” 

“No když jste dvě v jednom autě, tak asi o ojedinělý případ nepůjde”, zareagovala bleskurychle Kateřina.

Vlastními silami, cestami přímými i nepřímými se obě ženy pokoušely situaci řešit a téma otevřely. Je to více než rok, kdy tyto ženy zjistily, že rozhodně nejsou ojedinělými případy. Ačkoliv se jedná o téma hodně citlivé, rozhodly se obě ženy sdílet svoji zkušenost především proto, aby ochránily další ženy. Jelikož jsem shodou okolností byla u toho, když obě ženy přišly na společný traumatický zážitek, nepochybuji, že se v jejich případě nejednalo o senzacechtivost. Také si uvědomuji, jak hluboké je trauma sexuálního zneužití, a že je v naší zemi bagatelizováno až hanba. Mým osobním přáním je, aby níže uvedený rozhovor přispěl k osvětlení a pochopení hloubky sexuálního zneužití i sebezneužití.

2018

Soňa: Jak ses dostala do kontaktu s Richardem? Potkala jsi ho někde soukromě?

Pavla: S Richardem jsem se dostala do kontaktu na kurzech celostních tantrických masáží, kde byl  spolu s Denisou hlavním lektorem. Postupně jsem absolvovala řadu jejich kurzů a výcvik Sexological Bodywork. Soukromě jsem se s Richardem nikde nesetkala.

Co konkrétně se ti přihodilo?

Pavla: V průběhu výcviku Sexological Bodyworku po intenzivním 10 denním kurzu jsem se objednala k Richardovi  na sezení Sexological Bodyworku. Procházela jsem v té době řadou složitých životních situací (vážné onemocnění manžela, krach firmy, kde jsem pracovala).  Měla jsem pocit, jak by se vše v mém životě hroutilo. Hledala jsem pomoc. Richard jako jeden z hlavních lektorů SB nám tuto pomoc nabízel v podobě cenově zvýhodněného sezení pro studenty. Sezení probíhalo v Tantra Spa. Vyprávěla jsem mu, co se v mém životě děje. V jednu chvíli jako by se naše role vyměnily a Richard začal povídat něco o tom, že si se ženami vzájemně vyměňuje energie, něco jako posvátná prostituce. Začala jsem se třást, točila se mi hlava a měla jsem pocit, že omdlím. Richard se posadil naproti mně a chytil mě za ruce. Vyzval mě ať pokračuji v povídání. Nebyla jsem schopná slova. Matně si pamatuji, že mě pokládal na lehátko. V té chvíli mě napadlo, že mi chce pomoc, abych se uvolnila. Pak jsem nějakou dobu o sobě nevěděla. Probrala jsem se až, když jsem byla svlečená a on ležel na mě a souložil. Nechápala jsem, vždyť to byl on, kdo nám v průběhu SB kladl na srdce, že to se nesmí stát, i kdyby nás klient sebevíc přitahoval. Pak přišly pocity viny. Co jsem řekla? Čím jsem to vyvolala?  Pak přišel vztek. Co si to dovoluje? V jednu chvíli jsem chtěla říci NE, nedělej to. Pak mě ale napadlo, že by to stejně nemělo cenu. V minulosti už jsem kolikrát říkala NE a nikdo mě neposlouchal. Když budu křičet, tak ještě budu já ta špatná. Potrestají mě. Došlo mi, že ho vlastně necítím. Přepadl mě strach, když se zeptal zda něco beru. Došlo mi, že nemá kondom. Začala jsem se v duchu modlit a prosila o ochranu a čekala, až to vše skončí.

Jak jsi vnímala celou situaci krátce poté?

Pavla: Když skončil tak jsem ležela na lehátku a bylo mi krásně. Jako by všechny starosti odpluly. Pak jsem se dlouho sprchovala, abych ze sebe vše smyla. Byla jsem stále trochu mimo. Richard něco povídal, vnímala jsem ho napolovic a přála si být, co nejdříve doma s dětmi a v bezpečí rodiny.

Zkoušela jsi se nějak bránit ať už v průběhu znásilnění nebo poté?

Pavla: V průběhu znásilnění jsem se nebránila a ani poté. Sice jsem měla chuť napsat Denise a Josephu Kramerovi – hlavnímu lektorovi SB. Ale zároveň jsem měla pocity viny, že jsem to dopustila. Neměla jsem na to sezení chodit. Strach z toho, že by soudili mě, že bude nejlepší vše nechat jít a tvářit se, jako že je vše v pohodě. Napadaly mě i myšlenky, že jako milující osoba bych měla vše odpustit.

Kde jsi se dočkala podpory?

Pavla: Podpory jsem se dočkala u  velmi dobrého přítele, kterému jsem důvěřovala a svěřila jsem mu, co se stalo. On mi postupně pomohl nahlédnout na celou situaci jinýma očima.

Další velkou podporou byl kruh sester, kterému jsem se svým zážitkem svěřila. Postupně jsem se dozvídala o dalších ženách, které Richard znásilnil stejně jako mě. Psala jsem Josephu Kramerovi,  zakladateli SB. Postavil na mou stranu a podpořil mě, abych to řešila i po právní stránce. Dále mi pomohla Organizace na ochranu žen PROFEM.

Co pro tebe tato zkušenost znamenala?

Pavla: Hodně bolesti, pocitů viny, zrady. A zároveň proces uzdravování a ponoření se do hloubky sama sebe. Podívání se pravdě do očí. Cesta k sebelásce. Uvědomění si, že láska není o tom mile se tvářit a chovat, abych jinému neublížila a zároveň tím obětovat či ohrozit své tělo a duši.  

Co ti pomohlo se s tím vypořádat?

Pavla: Z počátku můj dobrý přítel, který viděl situaci jasněji než já, která jsem byla zaslepená pocity viny. Pak  studium SB zvláště část od Staci Heines o uzdravování se ze sexuálního traumatu a studium traumatu od Petra Levina. Uvědomila jsem si, že to nebyla moje vina. V průběhu sezení došlo k vyvolání traumatické situace a moje tělo reagovalo zamrznutím ( neschopností se bránit a mluvit) a disociací (odpojení hlavy od těla).  I mistryně Kung Fu byla znásilněna, protože u ní došlo k zamrznutí v důsledku traumatické situace v minulosti. Pomohlo mi i setkání s další mladou ženou, která prožila obdobnou situaci. Tam jsem si přesně uvědomila, co se stalo. Došlo mi, že tohle by se mohlo stát i mé dceři a mnoha dalším ženám.

Podpora ženského kruhu Kněžek Staré Evropy. Lektorka a psycholožka Katka, která spolu se svým partnerem  byli mediátory setkání s Richardem a Denisou asi 2 roky po události. Pak kurzy a výcvik Katinky Soetens a Konference Bohyně, které mi pomohly pročistit a uzdravit některá stará zranění a opakující se vzorce chování. Dodalo mi to sílu a odvahu podat trestní oznámení. Zajímavé bylo, že ženám, které byly svědkem či měly podobnou zkušenost se nepodařilo kontaktovat policii, která případ vyšetřovala a přesto byl případ uzavřen s tím, že Richard se nedopustil trestného činu, ani přestupku. V první chvíli jsem cítila veliké zklamání, jak to vlastně v naší společnosti funguje. Postupně se, ale začaly pročišťovat polopravdy a lži ve mně i kolem mě. Takže věřím, že některé věci pouze potřebují uzrát, protože mají hluboké kořeny. 

Co bys poradila ženě, která má podobný prožitek?

Pavla: Poslouchat své srdce a sama sebe. Nevím, co jim pomůže na jejich vlastní cestě k uzdravení. Mohu říci, co pomohlo mě. Oporou mi byli blízcí lidé. Uvědomila jsem si, že nejsem jediná. Nenaslouchala jsem si, nevěřila své síle a často sama sebe znásilňovala a zároveň si nalhávala, že je to v pořádku. Na druhé straně jsem si uvědomila, jak hluboké ty vzorce jsou. K pročištění těla mi pomohla přirozená výživa (čerstvé ovoce a zelenina, oříšky, semínka, bylinky). V podstatě to je intuitivní cesta ke zvýšení imunity těla, protože mi po fázi popírání a vytěsnění došlo, jak Richard ohrozil mé tělesné zdraví. Úžasně mi funguje intuitivní tanec, který uvolňuje zamrzlé emoce z těla. Fajn byl i kurz sebeobrany, kde jsem si uvědomila, že se mohu  bránit a zároveň se uvolnily pocity zamrzlého vzteku, který nebyl v dané chvíli použit. Pobyt v přírodě, procházky lesem a zpěv pomáhají i nadále pročišťovat mou duši. Dotek ve formě masáží či hlazení uvolňující napětí a emoce.

Sdílení svých prožitků s lidmi, kterým důvěřuji. Láskyplný a něžný přístup sama k sobě jako součást nového životního stylu. Soucit sama se sebou a možná i s malou holčičkou, která se nemohla nebo neuměla bránit nebo utéct. Přijmout tuto svoji část a milovat ji. Já sama jsem ji dlouho vyháněla a myslela si, že bych měla být stále silná. Ale, co se stane s malým vystrašeným dítětem, když ho odmítám? Možná na chvíli odejde a pak mi  nějaká část chybí a nebo pláče či křičí ještě více, protože se bojí. A mě to vevnitř bolí ještě více. Když s láskou obejmu všechny své části, i ty vystrašené, smutné, navztekané, divoké, svobodné, radostné, cítím se celá a živá. Stále se to učím, občas padám jako malé dítě. Cítím, že mi to jde s ubíhajícím časem lépe.

Máš nějaký vzkaz pro okolí žen s touto nebo podobnou zkoušeností? Co taková žena potřebuje od svého partnera, případně lidí, kterým se odhodlá svěřit?

Pavla: Pro partnery a ostatní možná hodně trpělivosti a lásky,  naslouchání toho, co žena chce. Proces uzdravování potřebuje čas a podporu. Sama jsem pochopila, jak těžké to je, když se uvolňují všechny ty emoce. Často jsem svého muže a mé blízké od sebe odháněla, protože to moc bolelo a měla jsem pocit, že za tu bolest mohou oni. Mnoho bolesti se uvolňovalo při pohlavním styku, v jeden okamžik už toho na mě bylo moc a já začala svého partnera odmítat. Začínala jsem mít pocit, že mě znásilňuje. Cítila jsem z jeho strany tlak, chtěl se mnou mít sex a já potřebovala klid a  čas na regeneraci. Ztratila jsem ho, ale zároveň jsem našla sama sebe a nyní se cítím zamilovaná do života.

Přineslo ti to paradoxně i něco pozitivního?

Pavla: Uzdravování hlubokých traumat. Pochopení pro ženy s podobnou zkušenosti, větší citlivost.  Uvědomění si své zranitelnosti a zároveň síly. Pročištění vztahů. Někteří lidé z mého života odešli, protože toho na ně bylo moc, opravdoví přátelé zůstali a poznala jsem i mnoho dalších úžasných bytostí, které mě podporují na mé cestě. Uzdravené trauma se stává naší silou. Objevování sama sebe.

Pavlo, děkuji za tvoji odvahu sdílet svůj příběh.